dum-novostavba

Šetrné budovy drží v době pandemie stavebnictví nad vodou a mohou pomoci nastartovat hospodářský růst

Češi mají stále větší zájem o energeticky pasivní novostavby a energeticky úsporné renovace starších budov, který vzrostl i během pandemického roku 2020. Česko by ale ročně zvládlo zrenovovat třikrát více budov než nyní. Využít na to může prostředky z evropských fondů. Takto vynaložené peníze se díky vybuzeným investicím vrací do státního rozpočtu, navíc by pomohly ušetřit pětkrát víc emisí než výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech. Úkolem pro končící i novou vládu bude zachovat stabilitu v podpůrných programech, usnadnit přístup k financování a podpořit projektovou přípravu, zaznělo na kulatém stole se zástupci parlamentních stran.

I když české stavebnictví utrpělo kvůli pandemii koronaviru propad, některé jeho segmenty rostou a pomáhají držet sektor nad vodou. „Stavební produkce se letos v únoru meziročně propadla o 11 procent a pokles byl zaznamenán i ve všech předchozích měsících zpětně až do března loňského roku. O třetinu ale loni narostl například počet projektů na energeticky úsporné renovace nebo výstavbu pasivních rodinných domů, které podporuje program Nová zelená úsporám,“ říká Petr Holub, ředitel Šance pro budovy.

Každá vložená koruna se třikrát vrátí

Kvalitní stavebnictví budov je ekonomický motor, který při jedné koruně vložené z veřejných prostředků vyvolá celkové investice v trojnásobné výši. Díky výběru daní a pojištění se tak státu vložené prostředky vrací. Peníze lze navíc čerpat z rozpočtu EU, která řadí energeticky úsporné renovace, šetrné novostavby a další environmentální a adaptační opatření na budovách mezi své priority. Jak mohou chytré investice nastartovat ekonomický růst a přiblížit Česko ke splnění klimatických cílů, ve středu řešil kulatý stůl se zástupci českých parlamentních stran, který pořádal odborný server o evropských záležitostech Euractiv.cz.

Přečtěte si také:  Polovina Čechů uvažuje o pořízení fotovoltaických elektráren, zatím je odrazuje cena a administrativa

„Do roku 2050 mohou budovy ušetřit pětkrát víc emisí skleníkových plynů než výstavba nového dukovanského bloku. Větší přínosy mají i z hlediska pracovních míst a ekonomického růstu. Přesto se kvalitnímu stavebnictví zdaleka nevěnuje tolik politické a komunikační podpory jako jaderné energii,“ zdůrazňuje Petr Holub. Evropa hledá cesty, jak do roku 2030 osekat emise nejméně o 55 % oproti roku 1990. Cíl se nejspíš rozdělí podle možností jednotlivých států. I kdyby si ale Česko předsevzalo naplnit celých 55 %, budou hrát budovy klíčovou roli. Už dnes jsou české emise o 35 % nižší než na počátku 90. let. Zbývajících dvacet procentních bodů mohou budovy naplnit minimálně ze tří čtvrtin, vyplývá z výpočtů Šance pro budovy.

Úkoly pro stát

Energeticky úsporné stavebnictví ročně čerpá z evropských a národních programů 10 až 12 miliard korun a kvalitně se v různých segmentech zrenovuje 0,5 až 1 procento budov. „Potenciál je ale trojnásobný. Prostředků z evropského rozpočtu nebo prodeje emisních povolenek bude v následujícím sedmiletém období dost, pokud stát zajistí stabilní pokračování Nové zelené úsporám a operačních programů evropských fondů. Nově lze využít také Fond spravedlivé transformace určený pro uhelné regiony či čerstvě spuštěný Modernizační fond,“ říká Petr Holub.

„Předvídatelnost a dlouhodobá stabilita je klíčem jak pro vlastníky domů, tak pro stavební a dodavatelské firmy,“ zdůraznil při diskusi u kulatého stolu Ondřej Šrámek z Asociace výrobců minerální izolace a dodal: „Pomoci k tomu může i koncepční podpora projektové přípravy, tedy vytváření zásobníku kvalitních projektů připravených pro budoucí investice. Zejména veřejní žadatelé totiž potřebují věcnou a odbornou podporu a dost času na přípravu projektu, aby mohli vše dobře promyslet a vypsat kvalitní zakázku.“

Přečtěte si také:  IKEA přestane po 70 letech vydávat katalog

Kvalitní budovy zvyšují odolnost společnosti

Kromě přínosů pro ekonomiku a životní prostředí snižují kvalitní budovy výdaje za energie a závislost na dovozu paliv. Pro své vlastníky a uživatele mají i další výhody. Energeticky úsporná opatření zvyšují hodnotu budov a zpříjemňují vnitřní prostředí, což je v době počínajících klimatických změn stále důležitější. „Nejde jen o izolaci obálky budovy nebo výměnu oken. Důležité je zajistit přísun čerstvého vzduchu nebo šetrné hospodaření s vodou. V rámci podpůrných programů by měly dostávat přednost komplexní projekty, které vedle úspor energie řeší právě i opatření pro adaptaci na změnu klimatu, jako jsou systémy pro využití šedé vody nebo zadržování dešťové vody,“ uvedl na kulatém stole místopředseda České rady pro šetrné budovy a architekt Robert Leníček.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *